SEDLČANY – Po pěti létech se jinak vcelku ponuré sedlčanské železniční nádraží opět oblékne do svátečního hávu. V sobotu se tu uskuteční oslavy 120. výročí uvedení lokální trati do provozu. Podobně jako při předešlých oslavách v létech 2009, 2004 a 2002 tak i letos navštíví lokální trať parní lokomotiva s původními vagóny a salonním vozem. Historický vlak s parní mašinkou vypravený ze zlíchovské výtopny dorazí na sedlčanské nádraží už v pátek. Ve stejný den dojde také v sedlčanském městském muzeu k autogramiádě místopisné publikace ‚Stopou dějin Sedlčanky‘. Hlavní část oslav, jejichž pořadatelem je podobně jako i při předešlých méně či více kulatých výročích sdružení Posázavský Pacifik, vypukne pak v sobotu 27. září.
„Na sedlčanském nádraží začnou oslavy už v osm hodin ráno za zvuku řízné dechovky Rudy Ešnera s možností volné prohlídce celého vlaku s parní dvounápravovou lokomotivou řady 213. Po deváté hodině dojde k slavnostnímu ceremoniálu a projevu starosty města podobně jako v září roku 1894. Posléze nastane vypravení historického parního vlaku společně se zájemci o svezení na cestu do Štětkovic. Tuto sedmikilometrovou trasu absolvuje parní souprava během soboty celkem čtyřikrát. Program bude na sedlčanském nádraží dopoledne pokračovat vystoupením Josefa Švejka & C. a K. Šramlu a odpoledne na nádraží zahraje country skupina New Old Fellows Band. Na nádraží ve Štětkovících začne v tu dobu lidová veselice s pražskou kapelou Naboso,“ uvádějí v programu pořadatelé sobotních oslav.
Lokálka začala svou historii psát už v roce 1893, kdy tehdejší císař František Josef I. udělil štětkovickému velkostatkáři Pollakovi a jeho společníkům souhlas k výstavbě a posléze i koncesi k přepravě nákladů a osob na této sedmnáct kilometrů dlouhé železnici. Výstavba trvala jeden rok a první vlak projel po kolejích sedlčanské lokálky v roce následujícím. Největší provoz na lokálce byl zaznamenám především v druhé polovině minulého století, kdy motorové vozy téměř s hodinovou pravidelností přepravovaly denně stovky cestujících. Podobně několikrát denně jezdily po trati soupravy nákladních vlaků přepravující produkty místních podniků. V devadesátých létech minulého století došlo k úpadku místní dráhy a dost vážně se uvažovalo o jejím definitivním zrušení. Místní velké podniky postupně zanikaly, k přepravě zboží se začalo víc využívat dopravy po silnici, omezené vlakové spoje nahradily autobusy. Jeden osobní motorový vagón v současnosti projede po trati několikrát za den, nákladní vlaky s pár vagony jezdí třikrát týdně.
