PETROVICE – Současné mrazivé dny znovu prověří vytápění petrovické základní školy a nejspíš i řádně „provětrají“ obecní kasu. Obec během loňských letních prázdnin vyměnila větší část přímotopů za teplovodní radiátory a nově zhotovené rozvody plánovala před zimou napojit na kogenerační jednotku. Zatím se tak ale nestalo a petrovickou základní školu nadále vytápí elektřina. Jen s tím rozdílem, že teplovodní rozvody jsou napojeny na elektrokotle. Že to není ideální řešení, o tom se přesvědčila obec už loni v listopadu. Přestože tento měsíc byl abnormálně teplý, faktura za elektřinu činila čtvrt milionu korun.
„Kogenerační jednotka na palmový olej bude vyrábět jak elektrickou energii, tak teplo. Tímto způsobem by měla naše obec ročně ušetřit za topení ve škole více jak 400 tisíc korun a mělo by být ve třídách i větší teplo. Výměna topení vyjde na 3,5 milionu korun, kogenerační jednotku nám dodá firma Carrot Euro na své náklady. Obec bude od firmy pouze kupovat elektřinu a teplo, přičemž nabízené ceny jsou velmi příznivé. Kdyby v budoucnu došlo k nevýhodnému navýšení cen, zvolíme jiný zdroj tepla,“ uváděl loni v obecním zpravodajství starosta Petrovic Petr Štěpánek.
Letos už je opatrnější, přesto pro obec Petrovice zůstává vyřešení zdroje tepla pro základní školu hlavní prioritou. „Vše hovoří pro využití kogenerační jednotky, ale jsme závislí na připojení tohoto zařízení na distribuční síť ČEZu, s čímž jsou zatím potíže. Nevzdáváme to a intenzivně jednáme dál,“ říká petrovický starosta a dodává: „Jestliže se nám nepodaří vyjednat připojení KGJ na síť, tak máme připravenu druhou variantu – výstavbu kotelny na hnědé uhlí s automatickými kotli.“
Základní škola v Petrovicích, nazývaná též školou třetího tisíciletí, se začala v megalomanské podobě stavět v roce 1994 a po velkých problémech byla otevřena v roce 2001. Prakticky od svého otevření přidělává petrovickým zastupitelům vrásky na čele. Už vlastní výstavbu provázelo množství otázek od naplnění žáky, až po tehdy českým státem velmi propagovaný systém topení elektrickými přímotopy. Stejně tak, jak se postupem času přestalo dostávat financí na dostavbu, tak i podobně se muselo po otevření školy šetřit téměř na všem. Vznikaly tak situace, že v době mrazů se specializované učebny zavíraly, aby se ušetřilo a výuka se prováděla v normálních třídách, kde se zvyšovala teplota. Situaci nevyřešila ani výstavba bioplynové stanice v místním zemědělském družstvu, na kterou bylo počítáno před pár léty školní topení napojit. Důvodem byla nedostatečná kapacita stanice a velká tepelná spotřeba školy.
