SEDLČANSKO – Minimum srážek se projevuje už od jara na celém toku potoka Mastník. Teď na konci léta potok připomíná kromě jezů spíš blátivou polní cestu se soustavou mělkých louží, kamení a travních trsů. Na vině není jen letošní suché počasí, svou roli v posledních desetiletích sehrává také člověk. Konkrétně u Mastníku je to retenční nádrž na jeho přítoku Sedleckého potoka, trvalý nezájem správy Povodí Vltavy o čištění jeho břehů a dna, ale také sami obyvatelé a podniky v Sedlčanech. Vždyť z něj denně dokáží vysát a vypít téměř 700 kubíků vody!
Ve stavu vody v potoce Mastník sehrává největší roli tzv. Sedlčanská přehrada. Ta se začala napouštět v roce 1983, jejím hlavním úkolem bylo zadržovat větší přívaly především jarních vod tak, aby nebyly ohroženy zatopením lokality v dolních částech města poblíž potoku Mastník. Z té doby také existuje poslední manipulační řád nádrže. Po povodních v roce 2000 a především 2002 se zjistilo, že manipulační řád nevyhovuje, proto město jako majitel dostalo za úkol jej přepracovat. Jenže nestalo se – voda z přehrady se dál upouští „od oka“, výška přehradní hladiny a množství vody v jezeře se řídí odhadem a momentální roční dobou. Dvacetihektarová plocha vodní nádrže je tak téměř stále na maximu, odhadem zadržuje kolem tři čtvrtě milionů kubíků vody.
„Zpracování manipulačního řádu jsme prvně zadávali už v roce 2006. Specializované firmě tenkrát v jeho zhotovení bránil především nedostatek hydrometeorologických informací z oblasti dalších vodních toků přitékajících do Sedleckého potoka,“ uvedl už dříve místostarosta města Ing. Miroslav Hölzel. Na jaře roku 2011 pověřilo město vypracováním manipulačního řádu za 80 tisíc korun pražskou společnost Athos-co. „Stále manipulační řád nemáme, firma jej nezpracovala a podklady nám vrátila – samozřejmě zaplaceno nedostala. Nyní jsme veškeré podklady předali pracovníkovi Povodí Vltavy, který nám slíbil manipulační řád zpracovat,“ řekl v druhé polovině srpna 2012 místostarosta města bez udání dalších podrobností.
Zajímavostí tak už zůstávají u potoku Mastník jen jeho historické údaje. Z nich vyplývá, že ještě v 17. století se nazýval potokem Zlatým. Lidé mu tak dali jméno nikoliv kvůli zlatu (které v něm nikdy nebylo – maximálně písek), ale proto, že jim i v dobách největšího sucha skýtal vždy dostatek vody. Vždyť na jeho toku od Martinic až po Radíč stávala kdysi víc jak třicítka vodních pil a mlýnů. Jméno Mastník dostal potok až později, údajně kvůli jílovité půdě z okolních polí, která zanášela jeho dno. Mezi starými pamětníky se však tradovalo, že to bylo především kvůli zapáchajícím mastným odpadům, které vytékaly z kanalizace v Sedlčanech volně do potoka. To se změnilo až po roce 1973, kdy byla v Sedlčanech vybudována nová kanalizace a postavena první čistička odpadních vod.
