Každoročně na šestnáctý říjnový den připadá svátek Havla, tedy lidí, kteří mají toto křestní jméno v občance. V Česku se vyskytuje hodně zřídka, podle registru obyvatel jej nosí necelá třicítka mužů. Paradoxně je tak daleko známější Havelské posvícení. Ani ono však nemá přímo se svátkem Havla moc společného, spíše se jedná o shodu náhod. Datum totiž stanovil na svátek svatého Havla (16. 10.) císař Josef II., který v celém mocnářství dovolil slavit jen jedno posvícení v roce.
Před tímto nařízením vydaným císařem Josefem II. se totiž posvícení většinou konalo v sousedních vsích v různý čas a bylo ideální příležitostí k sousedským návštěvám příbuzných a přátel, přitom hody mnohdy trvaly i několik dnů. A to bylo právě trnem v oku císaři Josefu II., jemuž se totiž roku 1786 znelíbila nejednotnost oslav posvícení a tak nařídil, že lidé po celé zemi budou posvícení slavit vždy a jen třetí říjnovou neděli, což vychází buď přímo nebo na dobu okolo svátku sv. Havla.
Jenže císař jaksi zapomněl, že Češi jsou paličáci a národ, který dokáže každé nařízení splnit a zároveň i obejít. Na mnoha místech lidé od té doby poslušně a s nadšením slavili samotným císařem pánem nařízené Havelské posvícení neboli císařské hody třetí týden v říjnu a kromě toho i dál svoje původní posvícení, kterému říkali prostě ‚naše‘. Obcemi na Sedlčansku, které drží v neděli Havelské posvícení, jsou Dublovice, Chlum, Kňovice, Radíč, Křepenice, Milešov, Nalžovice, Počepice a možná i další.
Ilustrační foto: pixabay
