REGION – Středočeští záchranáři zatím nezaregistrovali výrazný nárůst výjezdů související s horkým počasím. Přesto ve Středočeském kraji denně vyjedou průměrně k 70 lidem, kteří vlivem horka zkolabovali nebo se zhoršil jejich zdravotní stav. Horké počasí hůře snášejí chronicky nemocní lidé zejména kardiaci a astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi. Ohroženi jsou také lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý tzv. termoregulační systém. To jsou děti, které ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý a senioři, kteří už ho naopak postrádají. Lidé kteří mají nedostatečný termoregulační systém nemají velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí.
„Prevence je v těchto teplých dnec jednoduchá, stačí dostatečně pít. Dospělý člověk by měl teď denně vypít 2,5 – 3 litry tekutin. Lidé kteří vědí, že mají v těchto dnech zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Alkohol stejně jako káva dehydratuje,“ uvedla mluvčí středočeských záchranářů Tereza Janečková. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky. Lékaři doporučují kromě dostatečného příjmu tekutin nosit i pokrývku hlavy. Tak se vyvarujete úžehu. Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a ze zimy do tepla – např. z klimatizovaných místností ven na ulici. Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.
Záchranáři se při svých výjezdech snaží postižené zchladit, zvednou mu dolní končetiny a snaží se postiženého dostatečně zavodnit infuzní terapií, aby se zmírnila dehydratace organismu. Pacienti jsou odváženi do nemocnice na vyšetření, aby se našla přesná příčina jejich kolapsu a vyloučila závažnější příčina daná dosud neurčeným onemocněním. „Pokud někdo zkolabuje, vždy musíte nejprve zjistit, zda je při vědomí a jestli dýchá. Pokud člověk dýchá, ale je stále v bezvědomí, zkuste mu v poloze na zádech zvednout dolní končetiny, tím se mu nahrne krev zpět do mozku. Pokud se pacient probere, jedná se pravděpodobně o méně závažný kolapsový stav, který vzniká při poklesu tlaku z horka nebo vyčerpání. Doporučuje se však vyšetření zdravotníkem, který by vyloučil závažnější příčinu kolapsu. Pokud bezvědomí trvá, je třeba neprodleně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Důležité je hlídat, zda pacient dýchá. Postupujte podle rad operátorů na telefonu. Pokud pacient přestane dýchat, zakloňte mu v leže na zádech hlavu a pokud se ani poté nerozdýchá, zahajte srdeční masáž, kterou je třeba provádět až do příjezdu záchranné služby,“ radí mluvčí záchranářů.
Zároveň Tereza Janečková dodává, že při hyperventilaci není třeba výjezdu záchranné služby. „Příznaky hyperventilace jsou zrychlené, překotné dýchání, ke kterému vede subjektivní pocit nedostatku vzduchu, zvýšená dechová frekvence, brnění rukou a obličeje, nebo až křeče v rukou a jen ojediněle v nohou. Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. Může se to přihodit například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Kvůli rychlému dýchání tělo přichází o oxid uhličitý, který je podstatný pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí. Brnění končetin a obličeje je pak důsledkem aktuálního a jen přechodného nedostatku iontů vápníku. První pomoc je však velmi snadná a účinná: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru. Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obyčejného mikrotenového sáčku – říká se tomu zpětné vdechování. Tím, že ze sáčku budeme vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si tak hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné.“
