SEDLČANY – Čtvtá únorová sobota patří v sedlčanském kulturním domě už tradičně Sportovním šibřinkám. Pořádá je 24. února Tělovýchovné jednota Tatran Sedlčany, hudební doprovod letos obstará kapela Ešner band. Na sobotních šibřinkách v sále kulturního domu nebudou chybět soutěže o nejlepší masky a také bohatá tombola. Ale pojďme nahlédnout do jejich dlouhé historie. Sportovní šibřinky mají v Sedlčanech původ v dřívějších sokolských šibřinkách, ty bývaly také v maskách.
Tradičními místy pořádání sedlčanských sokolských šibřinek byla nejdříve samotná sokolovna, jejíž součástí byl tehdy i výčep. O něco později to býval sál hostince U Karla IV v Sedlecké ulici, po vybudování nového hotelu Vltavan v 60. létech všechny jeho prostory. Nakonec, po ukončení provozu hotelu Vltavan v 90. létech a jeho následné privatizaci nově vzniklým subjektem, získaly současné sportovní šibřinky azyl v prostorách sedlčanského kulturního domu.
Podobně jako sedlčanské šibřinky měnily sály, tak podobně se měnily sportovní organizace, které je pořádaly. Až do roku 1948, kdy byla činnost Sokola, který byl v Sedlčanech založen v roce 1885, zakázána. Později začal pokračovat s pořádáním šibřinek nástupce Sokola TJ Tatran Sedlčany. Nakonec i slovo šibřinky pochází z nápadu zakladatele Sokola Jindřicha Fugnera, který jako první uspořádal sokolský maškarní ples už v 19. století, a to 25. února roku 1865 a nazval jej šibřinky.
Bylo to prý na radu jeho přítele doktora Miroslava Tyrše, jenž si tohoto v té době neužívaného slova náhodně všiml v Jungmannově slovníku. S velkou pravděpodobností však toto počeštělé slovo pochází z německého slova Schabernack, které v překladu znamená něco jako škodolibý žert či posměšný kousek. Šibřinky také měly vždy jedno téma, jímž se řídilo nejen oblečení návštěvníků, ale i motivy pozvánek, výzdoby nebo speciálně vyráběných kulis.
Zdroj: Česká obec sokolská
Ilustrační foto: pixabay.com
