Na 6. leden připadá v kalendářích svátek Tří králů – Kašpara, Melichara a Baltazara

REGION – My tři králové jdeme k Vám… Tak začíná koleda, s kterou dříve s pravidelností 6. ledna obcházeli koledníci jednotlivá obydlí a na dveře psávali známou trojici písmen K + M + B a příslušný letopočet. Připomínali tak křesťanský svátek Tří králů – Kašpara, Melichara a Baltazara – jenž se vypravili do Betléma uctít právě narozeného Ježíše. Písmena K, M, B, však nejsou začátečními písmeny oněch králů, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Tato písmena znamenají větu Christus mansionem benedicat – Kristus požehnej tomuto obydlí. Svátek Tří králů, stejně jako hvězda, jenže se vznáší nad vyřezávanými či malovanými jesličkami, má však více záhad. Ačkoliv je Tříkrálový název svátku tradiční, v evangeliu se ale nikde nedočteme, že by Ježíška v Betlémě navštívili tři králové. Pouze se dozvíme, že se mudrci od východu objevili v Jeruzalémě a před Božího syna položili své dary. Svým způsobem Tři králové označují tři období lidského života.

Stejně tak jména králů mají také svůj význam: Casparus (Kašpar) znamená Strážce pokladu, Melchior (Melichar) označuje Můj král je světlo, Balthasar (Baltazar) značí Ochraňuj můj život. Dary, které králové nesou, mají také symbolický význam. Zlato zastupuje pevné skupenství, kadidlo všechno, co je plynného skupenství, a kapaliny zastupuje myrha. Myrhu nese vždy král s tmavou tváří, protože tato mast se používala při pohřbech.

Kometa se nad jesličky dostala jenom díky proslulému malíři Giottovi di Bondone, kterému se roku 1301 po narození Krista zalíbila Halleyova kometa. Úkazem byl tak nadchnut, že později jako první kometu namaloval nad tříkrálovou scénu na stěně kaple v Padově, další tak činili až po něm. Dnešní poznatky však dokazují, že „betlémská hvězda“ byla ve skutečnosti vzácnou trojnásobnou konjunkcí Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Což nakonec nastalo i v minulém roce 21. prosince.

K svátku Tří králů se vztahuje i poměrně dost lidových pranostik, např.: „Na Tři krále mrzne ve dne i v noci stále“, případně „Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu“. Tyto dvě pranostiky jsou svým způsobem předpovědi nejisté, zato pranostika „Na Tři krále, o krok dále“ je nesporná. V okolních katolických zemích (Rakousko, Slovensko, Polsko a v německých spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Sasko-Anhaltsko) je 6. leden svátečním dnem volna.

Zdroj: Wikipedia
Ilustrační foto:
pixabay.com