Součástí Velikonočního pondělí je tradičně barvení vajíček, koledování a pomlázka

Velikonoce každoročně končí velikonoční pondělí, kdy muži i chlapci chodí po svých známých a šlehají ženy a dívky pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, texty koled se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti.

Takže pánové, tady jsou některé: „Hody, hody, doprovody, já mám boty plné vody, vejce už mně neláká, nalejte mi panáka.“ Případně koleda může vypadat takto: „Hody, hody, doprovody, pijem všechno, kromě vody. Dejte vodku nebo rum, vypijem vám celej dům.“ A do třetice: „Já jsem malý koledníček, koledovat neumím, tak mi dejte kopu vajec, ať tu dlouho nečumím.“

Velikonoční koledy pro kluky bývají tradičnější: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný, za kamny v koutku, na vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj spadne. Vajíčko se odkoulí do strejčkovy stodoly, vajíčko křáp, slepička kdák, panímámo, máte mi ho dát!“

Na koledu se připravují i děvčata: „Komu já vajíčko daruju, toho já upřímně miluju, komu já vajíčko dám, toho já ráda mám.“ Nebo: „Koledníci jdou, pomlázku nesou, zpívají koledy, vajíčko dejte mi. Ať je pěkně malované, od srdíčka darované.“ Případně: „Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko. Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím. Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.“

Zdroj: pravopiscesky.cz
Ilustrační foto: pixabay.com