Stejně jako už dlouhou řadu let, tak také letos přichází znovu poslední březnový víkend a s ním i noc ze soboty na neděli, která každému zkrátí spánek o hodinu. Mnohým pak zhorší náladu a změní denní biorytmus na pěkných pár dnů. Prostě opět ti, kteří o letní čas nestojí si musí od nedělního rána zvykat na přežitek pocházející z osmnáctého století. S nápadem zavést letní čas údajně jako první přišel v roce 1784 Američan Benjamin Franklin, který chtěl ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla.
Lidé by podle jeho nápadu v letních měsících chodili spát a vstávali o hodinu dříve a došlo by k úspoře svíček. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916 a opětně se vrátil v průběhu druhé světové války v roce 1940. Trval až do roku 1949, kdy byl zrušen. Znovu se na československé scéně objevil v době energetické a ropné krize v roce 1979. Původně šestiměsíční letní čas byl v Česku od roku 1996 přizpůsoben Evropské unii a trvá namísto šesti hned sedm měsíců.
Zajímavý, ohledně střídání letního a zimního času, je pohled na mapu světa. Modře jsou vyznačeny země se zavedeným letním časem, oranžově země se zrušeným letním časem, rudě pak země, které nikdy letní čas neměly. Z mapy jasně vyplývá, že letní čas většina světové populace přestala používat. Zaveden zůstává hlavně v Evropě a Severní Americe. Od roku 2021 měl být jeden čas zaveden také v Evropské unii, každý stát EU se měl rozhodnout, jaký bude po celý rok platit čas. Bohužel nestalo se…
Ilustrační foto: pixabay.com
