Tento Vámi nalezený příspěvek byl naposledy aktualizován před více jak jedním rokem. Proto může být jeho obsah zastaralý či nemusí vůbec odpovídat aktuálnímu stavu.
Berte to laskavě na vědomí při jeho čtení!


Manželský dialog: Co si dáš k večeři..?

ONA: “Co si dáš k večeři?”
ON: “Mně je to docela jedno, co uvaříš, to sním.”
ONA: “S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?”
ON: “Jo chuť … Tak to bych si dal třeba biftek na zeleným pepři a opečený brambory s fazolkama…”
ONA: “Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly, uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři.”

ON: “No vždyť jsem ti to už řekl, že já mám chuť na pořádný biftek na zeleným pepři a …”
ONA: “Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco normálního?”
ON: “No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák.”
ONA: “V půl osmý večer? Ty ses snad zbláznil! A stejně nemáme brambory. Kdybys přišel domů dřív, mohl sis je koupit!”
ON: “Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v supermarketu mají do devíti, stačilo abys mi to řekla.”
ONA: “Proč bys je, prosím tě, kupoval ty, brambory vždycky kupuju já, odjakživa! Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej den!”
ON: “No, já jen, že ses ptala na co mám …”
ONA: “Nech už toho, prosím tě, jseš s tím … ‘že ses ptala’ … už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři.”

ON: “A z čeho si můžu vybrat?”
ONA: “No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš otázkou.”
ON: “No … tak tedy …, co třeba tousty …”
ONA: “Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš, že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď špagety nebo ohřeju nějakou omáčku a maso z mrazáku. Konečně se už rozhodni!”
ON: “Tak já bych si … asi … dal …, no třeba tu omáčku, tu jsem už dlouho neměl.”
ONA: “Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?”
ON: “Dobře, udělej mi špagety.”
ONA: “No konečně, z tebe taky něco rozumnýho dostat. Chceš na ty špagety sýr?”

ON: “Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám.”
ONA: “No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na tvoje špagety a ty mi nakonec řekneš, že si ho už na špagety nedáváš. To by mě zajímalo, jak dlouho.”
ON: “Už deset let, miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si dal naposledy na špagety sýr.”
ONA: “Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je teda nebudu, děti taky ne, takže je budeš jíst sám. A přitom sis klidně mohl dát tu omáčku z mrazáku.”
ON: “To mohl, klidně, proč ne – tak mi ji dej.”

ONA: “No vidíš, kdybys to řekl hned, nemuseli jsme tady půl hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš!” …….
ONA: “Tak tady máš tu svoji omáčku a maso. To jsem jen zvědavá, co budu dělat s tím sýrem…”