Ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác – zůstávají v kalendářích jen díky síle tradice

Po roce se opět v kalendáři od 12. do 14. května objevují jména, která jsou postrachem snad všech zahrádkářů a sadařů – ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. V kalendářích zůstávají v podstatě už jen díky síle této tradice. Pro zajímavost: Podle posledních statistických údajů v Česku žije s křestním jménem Pankrác sedm lidí, jméno Servác má pět lidí a Bonifáců je 65. Zajímavostí je určitě věkový průměr nositelů těchto jmen, rodiče začali tato jména dávat dětem opět až v 21. století. Věkový průměr Pankráců je 15, Serváců 7 a Bonifáců 11 let. A jaký byl vlastně dřívější osud oněch slavných světců?

Nejmladší Pankrác se dožil pouhých čtrnácti let. Na rozhraní 3. a 4. století n. l. bylo veřejné přiznání ke křesťanství trestáno smrtí. Mladý Pankrác se nechtěl své víry vzdát, a tak byl 12. května roku 304 veřejně sťat. Na jeho počest stojí dodnes v Římě bazilika sv. Pankráce. Další „ledový světec“ svatý Servác pocházel z Arménie. Je ochráncem zámečníků a stolařů, lidé se k němu modlili, když je sužuvali bolesti nohou a horečka. Zemřel 13. května roku 384 v holanském Maastrichtu na zimnici. Také sv. Bonifác byl mučedník, kvůli své křesťanské víře byl po přepadení skupinou fanatických pohanů zavražděn.

Jedna z pranostik o ledovích mužích říká: „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta“, ale neplatí to vždy. Za ledovými muži každoročně následuje svátek svaté Žofie. O svaté Žofii se také říká, že je počuraná, respektive, že v tento den rádo pršívá. Tomu nasvědčuje i řada lidových pranostik. Například: „Svatá Žofie vaří z vody“, nebo „Svatá Žofie políčka často zalije“. Málokdo ví, že v závěru května (od 25. do 27.) někdy přicházejí ještě takzvaní „malí ledoví muži“ – svatý Urban, svatý Filip a svatý Beda. V současných kalendářích z nich najdeme 26. 5. jen Filipa.

Ilustrační foto: pixabay.com