Tento Vámi nalezený příspěvek byl naposledy aktualizován před více jak jedním rokem. Proto může být jeho obsah zastaralý či nemusí vůbec odpovídat aktuálnímu stavu.
Berte to laskavě na vědomí při jeho čtení!


Když už zbývají jen vzpomínky: Setkání Havla s Havlem

Jak je jednoduché a zároveň hodně moc smutné opsat to, co oficiálně uvedla tuto neděli 18. prosince všechna česká média: “Ve věku 75 let zemřel bývalý prezident, spisovatel a dramatik Václav Havel.” Jenže nedá mi to jen opsat tuto smutnou větu a nevzpomenout. Vždyť to byl člověk, který stál u zrodu svobody v naší zemi. Byl to také jediný prezident, s kterým jsem měl možnost se osobně setkat, strávit s ním krátkou dobu a prohodit pár vět. Stalo se tak začátkem září roku 1990 přímo v našem městě, tedy Sedlčanech.

Tehdy, jako členové sedlčanského Koordinačního centra Občanského fóra, plni euforie z nově nabyté svobody, plni ideálů a zcela nesví jsme čekali před sedlčanskou radnicí na příjezd prezidenta Václava Havla.  S námi i všichni členové nově demokraticky zvoleného tehdejšího Městského národního výboru. Samozřejmě také zcela zaplněné sedlčanské náměstí, tehdy ještě Míru. Na nás, kteří jsme stáli před radnicí padala celková nervozita, a to nejenom proto, že příjezd se oproti plánu dost pozdržel. Konečně došlo k tomu, na co jsme čekali my i stovky lidí na náměstí: kolona automobilů s prezidentem Václavem Havlem přijela do Sedlčan.

Čekání na příjezd prezidenta Václava Havla
Uvítání – předseda tehdejšího MěNV Jiří Burian a člen OF Pepa Krejča
Zápis do pamětní knihy města Sedlčan
Při představování: “Pane prezidente, já jsem Havel. Já taky, Václav!”

Není vůbec jisté, zda Havlova pravda a láska někdy zvítězí nad lží a nenávistí. Ono to logicky není ani možné, jedná se spíše o nadsázku. Přesto je zcela jisté, že já na setkání s ním budu vždy rád vzpomínat.

Ladislav Havel – 18. prosince 2011,
autoři fotografií:
Vlastimil Petrášek a Zdeněk Kolář