Fotbalový oddíl Tatranu zve na šibřinky, ty mají v Sedlčanech dlouhou tradici

SEDLČANY – Poslední únorová sobota patří v sedlčanském kulturním domě už tradičně sportovním šibřinkám. Podobně jako v předchozích létech je i letos 29. února pořádá fotbalový oddíl tělovýchovné jednoty Tatran Sedlčany. Hudební doprovod tanečním párům obstará ve společenském sále Ešner band. Na sobotních šibřinkách nebude ani letos chybět bohatá tombola a také soutěže jak o nejlepší tři masky, tak i o masku nejpočetnější.

Sportovní šibřinky mají v Sedlčanech původ v dřívějších sokolských šibřinkách, ty bývaly, podobně jako ty současné, vždy v maskách. Tradičními místy pořádání sedlčanských sokolských šibřinek byla nejdříve samotná sokolovna, jejíž součástí byl tehdy také výčep piva. O pár let později se stal místem šibřinek sál bývalého hostince U Karla IV v Sedlecké ulici. Po vybudování nového hotelu Vltavan v 60. létech na náměstí pak všechny jeho prostory. Tady také bývaly šibřinky nejmohutnější.

Nakonec po ukončení provozu hotelu v 90. létech a jeho následné privatizaci nově vzniklým subjektem získaly současné sportovní šibřinky azyl v kulturním domě. Podobně jako sedlčanské šibřinky měnily sály, tak podobně se měnily sportovní organizace, které je pořádaly. Až do roku 1948 to byl vždy Sokol, který byl v Sedlčanech založen v roce 1885. Tatran pak vznikl jako jeho nástupce až po “vítězném” únoru 1948, konkrétně v roce 1954.

Nakonec i slovo šibřinky pochází z nápadu zakladatele Sokola Jindřicha Fugnera, který jako první uspořádal sokolský maškarní ples 25. února roku 1865 a nazval jej šibřinky. Bylo to prý na radu jeho přítele doktora a historika Miroslava Tyrše, jenž si tohoto v té době neužívaného slova náhodně všiml v Jungmannově slovníku. S velkou pravděpodobností však toto počeštělé slovo pochází z německého slova Schabernack, které v překladu znamená něco jako škodolibý žert či posměšný kousek.