KOSOVA HORA – Z ruiny povstalá a k demolici určená židovská synagoga se v tomto století poprvé otevře veřejnosti – stane se tak v neděli 5. června ve dvanáct hodin. A to jen díky jejím soukromým majitelům, sdružení s názvem Synagoga Kosova Hora, obci Kosova Hora a finančním dotacím. Dalším domem na rynečku židovské čtvrti, který čeká na otevření, má být muzeum. Objekt budoucího muzea, který je majetkem obce sloužil kdysi jako židovská rituální lázeň.
Podle dochovaných pramenů stávala židovská synagoga původně na jiném místě. Při velkém požáru roku 1697 synagoga vyhořela s celým městečkem. Nové povolení k výstavbě současné synagogy dostala židovská náboženská obec údajně 29. června 1741, tedy před 270 léty. „Modlitebnu osvětlují čtyři zaokrouhlená okna. Strop má uprostřed vypouklé ozdoby, visí z něho lampa a sedm lustrů. U vchodu je víc jak stoletá měděná konvice a mísa k umývání,“ píše o podobě synagogy před druhou světovou válkou v knize Sedlčansko, Sedlecko a Voticko profesor Čeněk Habart.
Do původní podoby se rozhodl v roce 1987 vrátit synagogu Petr Ehl s manželkou. Těm od roku 2007 pomáhá především se získáváním finančních prostředků Sdružení Synagoga Kosova Hora. Podle Petra Ehla by znovuotevřením kosohorské synagogy měl vzniknout prostor hlavně pro lidi a samotná synagoga by měla jimi ožít. Prostor synagogy by společně s budoucím regionálním židovským muzeem měl sloužit k výstavám, přednáškám a ke komorním hudebním akcím. Součástí interiérů mají být stálé expozice nejen kosohorské synagogy, ale i místního gheta zvaného „V Židech“ a dalších židovských obcí.
Kosova Hora je jednou z nejstarších židovských obcí v Čechách. Už v 15. století, jak vysvítá ze seznamu míst království Českého, byla větší osada židovská v ochraně pánů z Říčan. Roku 1744 císařovna Marie Terezie potvrdila Kosově Hoře práva městská jakož i odbývání trhů městských. „Pamětní knihy statku kosohorského“ psané od roku 1738 obsahují krásné malby, pohledy, detaily města, plány čtvrtí a skupin domů. V kresbách se objevuje též židovské náměstí, některé židovské domy a synagoga před požárem. Druhá nejstarší městská kniha z roku 1780 uvádí 21 židovských domů, židovskou školu a synagogu, nemocnici a židovskou lázeň.
