Dnes, ve středu 13. července má svátek ta, co hází srp do žita a vodí do něj žence. Ano, je to Markéta, ke které se vztahuje řada pranostik, směřujících k právě rozbíhajícím se žním. Posuďte sami: „Déšť o Markytě trvá čtrnáct dnů a zvěstuje špatný čas na sklizeň sena a obilí“, nebo „Zapláče-li Markyta, bude dešťů do syta“. Přitom však přehlížíme svátek sedmi bratří, jenž připadá vždy na 10. července. Také oni bratři určují, jaký bude v příštím období vývoj počasí: „Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne“.
Kdo vlastně byla Markéta, která by v současnosti měla dávat pokyn supermoderním kombajnům, aby vyrazily do polí a zároveň nabádat pěstitele zelí, aby začali s jeho okopávkou (Svatá Markéta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“)? Legenda o sv. Markétě je podobná řadě jiných křesťanských legend. Zajímavostí je fakt, že ramenní kost svaté Markéty vlastní Břevnovský klášter. Tato kost, kterou benediktinskému klášteru věnoval král Přemysl Otakar II., posloužila ve 13. století v době velkého sucha také k přivolání kýženého deště.
Ženské jméno Markéta pochází z latinského margarita, případně z řeckého slova margarités, což znamená perla. Po Markétě je pojmenován například plochodrážní stadion na pražském Břevnově, či přírodní památka na Táborsku – Ostrov Markéta uprostřed rybníka Hejtman.V Česku jméno Markéta nosí téměř 60 tisíc žen a dívek (59734) a je na 50. místě v pořadí nejčastěji používaných jmen. Věkový průměr žen se jménem Markéta je 33 let, největší oblibě se jméno Markéta těšilo v polovině sedmdesátých let minulého století (v roce 1976 dostalo toto jméno 2498 narozených děvčat).
Ilustrační foto: pixabay.com
