Sezona burčáku už opravdu začala, někde se už prodává dokonce od druhé poloviny srpna. Koupit, především u silnic, se dá klidně i za 40 až 50 korun za litr, v tomto případě se však nejedná o pravý moravský burčák, ale o „částečně zkvašený hroznový mošt“ v lepším případě vyrobený z hroznů dovezených z Maďarska.
Stejně tak může být u silnic zvláště už v srpnu hojně prodávaný „burčák“ ošizen i tím, že je nejen vyroben z hroznů dovezených ze zahraničí, ale dokonce není vůbec vyroben z vinných hroznů, ale z ovoce a aby vydržel déle, je v něm např. chemická síra. Vzpomínáte na českou filmovou komedii Bobule a „výrobu moravského burčáku“ v podání herce Miroslava Táborského?
Shrnuto: burčák musí výlučně pocházet z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Prodávat se smí jen mezi 1. srpnem a 30. listopadem, obsah alkoholu je v něm zpravidla mezi čtyřmi až sedmi procenty. Prodejci jsou povinni zveřejňovat údaje, že se buď jedná o „částečně zkvašený hroznový mošt“ nebo „burčák“ a kdo je jeho výrobcem.
Burčák skladovaný v teplém prostředí vydrží pouze několik hodin, zpomalení procesu „stárnutí“ burčáku lze docílit jeho podchlazením třeba v ledničce. Burčák bývá dost často romanticky nazýván mlékem starců. Proč? Protože má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitamínu B. Prospívá tak naší nervové soustavě (což se zrovna před volbami může hodit).
Díky slabému obsahu alkoholu má kladný efekt i na naše srdce a cévy. Burčák tedy mnoha starším lidem nahrazuje polotučné mléko – nehledě k tomu, že jim lépe chutná. To ale neznamená, že ho musí nutně pít jen starci. Popíjet jej s chutí sobě vlastní mohou klidně i mladší ročníky, neboť také oni jednou zestárnou. A co se v mládí naučíš…
Ilustrační foto: Wikimedia