Líný Mastník se změnil v dravou říčku

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

SEDLČANSKO – Třiadvacátý ročník velikonočního splutí Mastníku se letos vydařil. Téměř letní počasí přilákalo na start kolem dvou set posádek. Podstatná část z nich startovala pod mostem na jezu, ti, kteří se nechtěli prodírat davy přihlížejících diváků a lodě pracně přenášet, si za start vybrali místo až u dalšího mostu pod sokolovnou. Většinou se tu jednalo o skalní vodáky s vlastními loděmi, jinak prostor u oficiálního startu zcela zaplnily kanoe půjčovny lodí organizátora akce. Mezi plavidly nechyběla ani recesistická monstra, jejichž posádky si dlouho dopředu dopřávaly tekutého dopingu na druhé straně mostu.

Vody letos teklo Mastníkem víc než loni. Přitom ještě tři hodiny před začátkem akce zaznamenal limnigraf ČHMÚ v Radíči průtok pouhých 0,44 kubíků vody za vteřinu a stav hladiny 17 centimetrů nade dnem. Od osmé hodiny ranní začal hrázný na sedlčanské přehradě upouštět vodu a hladina se postupně začala zvedat. „Přívalová vlna“ dorazila do Radíče kolem 10. hodiny a hladina potoku tu během chvíle vystoupala téměř na 60 centimetrů a průtok se zvýšil na desetinásobek.

Jako první se u osečanského jezu objevil ve své kanoi starší vodácký matador. „Poprvé jsem jel Mastník snad někdy před 45 roky, to se tu ještě žádné takové masové akce nekonaly. Vody tu teklo i v létě dost, lodě jsme tenkrát přepravovali vlakem. Jezdívali jsme to s celou rodinou až ke Kasárnám. Letos samozřejmě tam také dojedu, doufám že nebudou ve vodě popadané stromy,“ řekl při krátké zastávce u jezu. Hned za ním následovala trojice kajakářů, která také bez zastávky pokračovala směrem k radíčské kaskádě. Další posádky však už vůni opékaných klobás a chladnému nahořklému moku většinou málokdy odolaly.

Do cíle u fotbalového hřiště v Radíči přijížděli někteří vodáci už hodně zmoženi. Zatímco menší část vodáků pokračovala po proudu dále až k ústí Mastníku do Vltavy, další byli rádi, že vůbec ve zdraví dojeli. Z části za to mohlo horké a dusné počasí, z části možná dlouhá zastávka u osečanského jezu, nebo tekuté zásoby vezené přímo na palubě některých plavidel. Voda v Mastníku začala, tak jak hrázný na sedlčanské přehradě zavřel stavidla, postupně klesat. S podvečerem se hladina vrátila k svému normálu – z dravé říčky plné lodí se znovu stal líný a pro vodáky už běžně nesplavný potok Mastník.