REGION – Po roce se opět v kalendáři objevují jména, která jsou postrachem snad všech zahrádkářů a sadařů – ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Tentokrát však budou moci zahrádkáři zůstat v klidu, přízemní mrazíky v následujících dnech určitě nehrozí. Ranní teploty se mají podle předpovědí meteorologů pohybovat kolem deseti stupňů, odpolední minimálně do pondělí neklesnou pod dvacítku. Mezi nejznámější pranostiky týkající se tohoto období patří ta, jenž říká: „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“
Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají v kalendáři v podstatě už jen díky síle této tradice, která je v současnosti vlastně překonaná. Tato jména se už téměř nedávají. Pro zajímavost: Podle posledních statistických údajů v Česku žije s křestním jménem Pankrác sedm lidí, jméno Servác má pět lidí a Bonifáců je 65. Zajímavostí je však určitě věkový průměr nositelů těchto jmen, rodiče začali tato jména dávat dětem opětovně až v 21. století. Věkový průměr Pankráců je tak 14 let, Serváců 6 roků a Bonifáců 10 let. A jaký byl vlastně dřívější osud oněch třech slavných světců?
Nejmladší Pankrác se dožil pouhých čtrnácti let. Na rozhraní 3. a 4. století n. l. bylo veřejné přiznání ke křesťanství trestáno smrtí. Mladý Pankrác se nechtěl své víry vzdát, a tak byl 12. května roku 304 veřejně sťat. Na jeho počest stojí dodnes v Římě bazilika sv. Pankráce. Další „ledový světec“ svatý Servác pocházel z Arménie. Je ochráncem zámečníků a stolařů, lidé se k němu modlili, když je sužuvali bolesti nohou a horečka. Zemřel 13. května roku 384 v holanském Maastrichtu na zimnici. Také sv. Bonifác byl mučedník, kvůli své křesťanské víře byl po přepadení skupinou fanatických pohanů zavražděn.
