SEDLČANY – Od středečního večera 25. dubna je k vidění v koncertním sále sedlčanského kulturního domu výstava fotografických obrazů Karla Burdy. Vodňanský autor na asi padesátce zarámovaných fotografiích představuje část své tvorby z posledních let. Většinou se jedná o výtvarně laděné snímky, které se vymykají běžnému pohledu na svět, přesto autor nezapomněl na výstavě ani na klasické fotografie od jihočeských rybníků. Všechny vystavené fotografie mají jedno společné – vysokou výtvarnou kvalitu a perfektní adjustaci.
„Jestli dobře počítám, tak tato sedlčanská výstava je v pořadí moje osmatřicátá. Myslím samozřejmě moje samostatná, společných s dalšími výtvarníky jsem absolvoval pomalu stovku,“ řekl při instalaci výstavy Karel Burda. Cesty fotografů na volné noze bývají někdy nevyzpytatelné. O tom se ke konci roku 2010 přesvědčil i Karel Burda, když jej komunální volby vynesly až na post místostarosty města Vodňan. „Času na výtvarné umění mi tím pádem ubylo, přesto se kromě fotografie poslední dobou věnuji i malbě a hlavně mému snu – práci s keramickou hlínou,“ dodal autor výstavy. Kromě toho obchází smetiště a sběrné suroviny, odkud vybírá rezavé plechy, různé odpadky a nepotřebné, použité rozpadlé věci a sestavuje z nich trojrozměrná díla – asambláže.
Zatímco výtvarník může pracovat zcela nezávisle na jakékoliv realitě, fotograf vždy musí při své tvorbě vycházet z reality, kterou přetváří k obrazu svému. Přesně tak pracuje Karel Burda v posledních létech se svými fotografiemi. Přitom jeho „snové fotografie“ nedostávají, jak je dnes běžné, výslednou podobu v počítači, ale přímo ve fotografově mysli při perfektním zvládnutí fotografické techniky. Jeho snímky vnímavého diváka zaujmou řečí barev, tvary, liniemi a kompozicí. Pokud je divák schopen všechno tohle vnímat, může jeho fantazie pracovat naplno. Jak se bude Burdova výstava líbit sedlčanským divákům není tím pádem vůbec jednoduché odhadnout. Většina diváků totiž u fotografie potřebuje při pozorování obrazového sdělení onu čitelnou vazbu na realitu, v případě abstraktního umění nemusí proto vůbec Burdovy fotografie chápat.
