REGION – Do začátku komunálních a senátních voleb zbývá něco málo přes čtyři týdny. O křesla v Senátu se ve volebním obvodu číslo 18 uchází dohromady sedm kandidátů. S pořadovým číslem jedna je nimi také dosavadní starosta Sedlčan a krajský zastupitel Jiří Burian (ODS). Dalšími kandidáty, z kterých budou voliči v okrese Příbram, jihozápadní části okresu Benešov a a jižní části okresu Praha-západ 10. a 11. října vybírat, jsou příbramští lékaři Karel Beneš (Svobodní) a Vladimír Danda (ANO 2011), učitel z Příbrami Václav Švenda (TOP 09), dosavadní senátor Josef Řihák (ČSSD), starosta městyse Jince Josef Hála (KSČM) a příbramský podnikatel Martin Beneš (Úsvit).
Jiří Burian současně kandiduje také do Zastupitelstva města Sedlčan a jako lídr kandidátky Občanské demokratické strany má velkou šanci pokračovat ve funkci starosty města. Bez ohledu na říjnový výsledek komunálních voleb se již teď Jiří Burian trvale zapisuje do dlouhé historie města. Kromě jiného i historicky nejdelší funkční dobou mezi všemi starosty Sedlčan od konce 19. století. Do funkce starosty byl zvolen po prvních, tzv. svobodných volbách v červnu 1990. Ještě před tím byl v únoru roku 1990 kooptován tehdejším Občanským fórem do funkce předsedy „porevolučního“ Městského národního výboru. Až do letošního roku byl zatím funkčně nejstarším sedlčanským starostou na přelomu 19. a 20. století Vilém Holoubek. Ten stál v čele města Sedlčan v létech 1896 – 1919.
Patnácti roky se mu přiblížil v létech 1957 – 1971 pozdější předseda příbramského Okresního národního výboru František Benhák. Jen o rok méně (1976–1989) si na sedlčanské radnici odsloužil i Karel Nevlida, který byl nucen právě Jiřími Burianovi předal funkci. Ostatní starostové, respektive po roce 1948 předsedové Městského národního výboru, se ve vedoucí funkci města „ohřáli“ poměrně o dost kratší dobu. Ludvík Vojta (1919 – 1920) dva roky, po něm čtyři roky (1920 – 1923) František Zeman, pět let Josef Poustka (1923 – 1927), Václav Jiráček (1927 – 1931) a Antonín Záhora (1971 – 1975). Šest let Jan Smrčka (1938 – 1943) a Gustav Bohatý (1946 – 1951), od rok déle pak Karel Rubeš (1951 – 1957). V předválečném období vedl Sedlčany osm let František Bilina (1931 – 1938). V poválečné době (1945) pak působil krátce jako předseda revolučního národního výboru v Sedlčanech i bývalý voják Matěj Hrabý.
