Od neděle 26. října se čas po sedmi měsících znovu vrátí do svých normálních kolejí a my se budeme po dobu pěti měsíců řídit časem středoevropským. Noc ze soboty na neděli bude o hodinu delší, krátký čas tak budeme ráno vstávat do světla. Nebude to ale trvat dlouho, východy Slunce se touto dobou opožďují až o dvě minuty a dny se tím pádem zase rychle zkracují. Zároveň listopad je měsíc s nejkratší délkou slunečního svitu u nás.
Průměrná délka slunečního svitu za celý měsíc listopad nepřesáhne 50 hodin, tj. v průměru ani ne dvě hodiny denně. Podle původních plánů Evropské unie mělo střídání časů skončit v roce 2020. Jenže členské státy se ale zatím na změně neshodly. Střídání času by tak mělo v Česku trvat minimálně do roku 2026. V Česku je podle průzkumů většina lidí pro zrušení střídání času, nicméně ani tady nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně.
Letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Podle ustáleného pravidla letní čas začínal v poslední březnový víkend a končil v poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas ještě o jeden měsíc delší – končí poslední říjnový víkend. Z astronomického pohledu by měl logicky zůstat platný pouze středoevropský (nesprávně zimní) čas. Tedy takový čas kdy je Slunce ve 12:00 opravdu ve svém nejvyšším bodě a největší tma je skutečně kolem půlnoci.
Ilustrační foto: pixabay