Páteční svátek Havla připomíná mnohem známější Havelské resp. císařské posvícení

REGION – Každoročně na šestnáctý říjnový den připadá svátek Havla, tedy lidí, kteří mají toto křestní jméno. V Česku se vyskytuje hodně zřídka, podle registru obyvatel jej nosí necelá třicítka mužů. Křestní jméno Havel je latinského původu, vykládá se jako „obyvatel Galie“. Mnohem častěji se s ním můžeme setkat jako s příjmením. Osob s příjmením Havel či Havlová je v Česku přes osm tisíc.

Paradoxně tak daleko známější je Havelské posvícení, které připadá právě na následující neděli. Ani ono však nemá přímo se svátkem Havla moc společného, spíše se jedná o shodu náhod. Císaři Josefu II. se totiž roku 1786 znelíbila nejednotnost oslav posvícení a tak nařídil, že lidé po celé zemi budou posvícení slavit třetí říjnovou neděli, což často vychází právě po svátku svatého Havla.

Jenže císař jaksi zapomněl, že Češi jsou paličáci a národ, který dokáže každé nařízení splnit a zároveň i obejít – což nakonec platí doposud. Češi si tak svá posvícení slavili dál a navíc jednotně a poctivě slavili také posvícení císařské. Obcemi na Sedlčansku, které drží v neděli Havelské posvícení, jsou Dublovice, Chlum, Kňovice, Křepenice, Milešov, Nalžovice a Počepice.