Pašijový týden zakončí Bílá sobota. Velká noc pak připomíná Kristovo zmrtvýchvstání

REGION – Bílá sobota je posledním dnem celého Pašijového týdne a zároveň nejvýznamnějším křesťanským svátkem – jde o den, na jehož sklonku vstal Ježíš zvaný Nazaretský z mrtvých. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velká noc, z toho také pochází název Velikonoce. Pokud by nebyl vyhlášen nouzový stav, tak by bohoslužby v kostelích začínaly až po sobotním soumraku.

Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, aby na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny domovů alespoň svíčku. “Milí věřící, bratři a sestry. Až na výjimky nebude pro Vás možné zúčastnit se vrcholu celého liturgického roku – slavení Velikonoční vigilie. Proto navrhujeme, abychom v době, kdy se Velikonoční vigilie slaví, tedy na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny našich domů svíčku.”

Během vigilie věřící čekají, až se zvony “vrátí z Říma” a oznámí tak Kristovo zmrtvýchvstání. Tímto okamžikem končí také čtyřicetidenní půst a začínají skutečné oslavy svěcením ohně před chrámy – tzv. Vzkříšením. Věřící si od ohňů zapalují svíce, které jsou symbolem světla. Název Bílá sobota pochází pravděpodobně od bílých křestních rouch křtěnců, kteří bylo pokřtěni právě o Velikonoční noci.

Stejně tak Bílá sobota může mít svůj název podle toho, že dříve byla dnem bílení a velkého úklidu. Podle tradic bylo třeba ještě před východem slunce vymést stavení novým koštětem, aby se v něm nedržel hmyz a obydlí bylo po celý rok čisté. O Bílé sobotě bývalo také tradicí, že ženy pekly mazance a velikonočního beránka, muži a chlapci pletli z vrbového proutí pomlázky, děvčata malovala vajíčka.