Nedělní svátek Havla připomene mnohem známější Havelské resp. císařské posvícení

Každoročně na šestnáctý říjnový den připadá svátek Havla, tedy lidí, kteří mají toto křestní jméno v občance. V Česku se vyskytuje hodně zřídka, podle registru obyvatel jej nosí necelá třicítka mužů. Křestní jméno Havel je latinského původu, vykládá se jako „obyvatel Galie“. Mnohem častěji se s ním můžeme setkat jako s příjmením. Osob s příjmením Havel či Havlová je v Česku přes osm tisíc.

Paradoxně je tak daleko známější je Havelské posvícení, které připadá právě na tuto neděli. Ani ono však nemá přímo se svátkem Havla moc společného, spíše se jedná o shodu náhod. Císaři Josefu II. se totiž roku 1786 znelíbila nejednotnost oslav posvícení a tak nařídil, že lidé po celé zemi budou posvícení slavit třetí říjnovou neděli, což často vychází právě po svátku svatého Havla.

Jenže císař jaksi zapomněl, že Češi jsou paličáci a národ, který dokáže každé nařízení splnit a zároveň i obejít – což nakonec platí doposud. Češi si tak svá posvícení slavili dál a navíc jednotně a poctivě slavili také posvícení císařské. Obcemi na Sedlčansku, které drží v neděli Havelské posvícení, jsou Dublovice, Chlum, Kňovice, Křepenice, Milešov, Nalžovice a Počepice a možná i další.

Ilustrační foto: pixabay.com