Na ulici by jen tak lidé někomu nedali svou peněženku do ruky, ale po manipulaci od podvodníků předávají cizím lidem v hotovosti veškeré své úspory – mnohdy statisícové i milionové, které vybrali. To proto, že si nechali namluvit, že jejich účet je napaden, a jedině tak své peníze ochrání nebo finanční prostředky přeposílají na údajný zabezpečený, ale cizí účet. Nepřijde jim divné, že sjednáním úvěru dokáží prý zrušit úvěr, který si na ně údajně vzal neznámý pachatel.
Věří v rychlý a snadný zisk při investování, v nesmyslné minimálně padesátinásobné zhodnocení během pár dnů či týdnů, vůbec je nenapadne ověřit si důvěryhodnost dané investiční společnosti. Jsou dokonce schopni hotovost předat do ruky údajnému investičnímu kurýrovi. Pošlou desítky tisíc korun svému údajnému kamarádovi nebo údajnému synovi, který jim o ně napíše přes sociální sítě, neověří si, proč blízký najednou peníze potřebuje, a jestli je to vůbec pravda.
Zasílají své ofocené doklady totožnosti neznámý lidem, bez ověření si stahují neznámé aplikace do počítače, přitom tím umožňují podvodníkům vzdálený přístup do jejich zařízení. Zadávají údaje k platebním kartám nebo do bankovnictví na falešné stránky, které se však tváří jako skutečné, protože si je otevřeli přes zaslané odkazy, nenapadne je zkontrolovat si správnost URL adres. Své neznámé lásce jsou schopny naposílat neskutečné částky ve slepé důvěře a pod vidinou společné budoucnosti.
Přikládají svou platební kartu na požádání podvodníka ke svému telefonu a nepřijde jim to vůbec divné, přitom tím umožňují kartu zkopírovat. Přeposílají bez rozmyslu jednorázové ověřovací kódy z SMS zpráv cizím lidem. Věří v nesmyslné výhry, v údajné dědictví po neznámém člověku z ciziny a s vidinou snadno získaných peněz pak platí poplatky za dědická či jiná řízení, opět aniž by si informace ověřili. Rozmáhají se i tzv. m- platby neboli mobilní platby.
To se peníze se strhávají z předplaceného kreditu nebo z měsíčního tarifu u mobilního operátora, často na různé online nákupy, herní obsah či nákup jízdenek. Cílem šmejdů je získat telefonní čísla lidí, kdy se nabourají do jejich profilu na sociální síti nebo napodobí profil někoho jiného a jménem této osoby rozesílají zprávy do adresáře. Přitom banka ani policie nikdy nepožaduje. Přeposílání či předávání peněz dalším osobám, nechtějí sdělovat citlivé údaje prostřednictvím e-mailu nebo telefonu.
„Základem je v dnešní době všechno si ověřovat, neklikat na zaslané odkazy, neotvírat přiložené soubory. Kyberzločinci neustále vylepšují své techniky. Hrají na city, používají časový nátlak, využívají moment překvapení, vyvolávají strach. Důležité je se na chvíli zastavit a uvažovat racionálně. Loni příbramská policie řešila přes 200 různých podvodů, což je minimálně ob den přijetí takového oznámení,“ dodává Monika Schindlová, komisař PČR Příbram.
Zdroj: Policie ČR
Ilustrační foto: pixabay