Dušičky – doba, jenž nutí k zamyšlení

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

REGION – Každoročně jsou dva první listopadové dny vyhrazeny křesťanským svátkům. Nazývají se Slavnost všech svatých a Památka zesnulých – Dušičky. Zvláště o Dušičkách projevují lidé úctu k mrtvým tichou vzpomínkou u hrobů, zapalováním svíček, pokládáním věnců, věnečků a řezaných květin. Období Dušiček se každoročně stává dobou, kdy snad celý národ vyráží na hřbitovy pečovat o hroby svých blízkých. Přeplněné tak bývají nejenom všechny hřbitovy, ale také silnice. A právě na těch vyhasne v tomto období nejeden lidský život. Každý by měl na to při shonu a nervozitě pomyslet, tak aby příští rok nemuseli jeho blízcí u hrobu vzpomínat i na něj…

Zvyk uctívání památky zesnulých vychází z původního keltského svátku Samhain.  Ten  Keltové slavili 1. listopadu v noci z předešlého dne na den sváteční.  Až mnohem později se začal tento svátek šířit do všech křesťanských zemí, kde se první listopadový den slaví jako svátek Všech svatých skoro jeden a půl tisíce let a  2. listopad jako Památka zesnulých více než tisíc let. Keltové ve starověku obývali západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka. Málokdo ví, že název Bohemia (Boiohaemum) dostaly právě české země od Keltů, konkrétně  od keltského kmene Bojů, který tu ve 4. století před našim letopočtem sídlil.