Vrchol masopustu se už pomalu blíží

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

REDAKCE – Letošní masopustní období je jedno z nejdelších za poslední roky, přesto už se přibližuje jeho vyvrcholení. Vlastní masopustní období pravidelně trvá od Tří Králů až do Popeleční středy, která letos připadá na 9. března. Zatímco například v minulém roce trvalo masopustní období 41 dní, letos je ještě o dvacet dní delší. Mohou za to pohyblivé svátky Velikonoc, které se řídí prvním jarním úplňkem. Nejkratší masopustní období bylo v roce 2008, jeho délka byla vzhledem k brzkým Velikonocům jen 30 dní, tedy poloviční jak  letos.

V minulosti měly všechny ty masopustní obchůzky, reje a veselice všude stejný čas a podobný ráz. Přípravou na masopust býval vždy tučný čtvrtek, následovala taneční neděle a vše vrcholilo masopustním úterým, kdy se pořádaly průvody maškar a poslední zábava  spojená s pochováváním basy. Při tomto symbolickém pohřbu konaném před půlnocí, občané v přestrojení za faráře, varhaníka a kostelníka uskutečnily obřad, při kterém bylo hodně pláče, smíchu a zábavy.

Na Sedlčansku masopustní oslavy moc velkou tradici nemají. Dříve býval obyvateli regionu vítán o masopustním úterý tradiční maškarní průvod v Kosově Hoře. Ten ještě na začátku padesátých let směřoval i do Sedlčan, později však zanikl. Poměrně dlouho tradici mají v Sedlčanech Sokolské, resp. sportovní šibřinky. Obnovit masopustní  maškarní průvody se v posledních dvaceti létech pokusila v regionu řada obcí, spolků a sdružení.

Tradiční se stal už čtvrteční „tučňák“ v Příčovech, maškarní průvody pořádají v různých dnech i Dublovice, Svatý Jan, Prosenická Lhota, Kosova Hora a další obce. Komorně laděný masopustní průvod, s programem na náměstí, pořádá i sdružení Našlose v Sedlčanech. Po ukončení masopustu se každoročně mohou těšit na maškarní rej i návštěvníci skanzenu ve Vysokém Chlumci, odkud Bohutínské maškary jdou průvodem na místní náves.

  Velikonoce ve skanzenu lidových staveb ve Vysokém Chlumci začínají na Zelený čtvrtek

Na patrně největší masopustní průvod maškar v České republice si mohou obyvatelé regionu i letos zajet do blízkého Milevska. Tam tradice masopustních průvodů sahá až do devatenáctého století, první maškary se prošli městem už v roce 1862. Letos se navíc chtějí obyvatelé Milevska pokusit svým průvodem o zápis do České knihy rekordů. „Po tom našem krásném městě, půjde masek aspoň dvěstě. A za zvuku akordů, jdem do knihy rekordů,“ hlásá jejich slogan.

Kdo by si však chtěl masopustu víc než pořádně užít, musí navštívit Kolín, samozřejmě ten nad Rýnem v Severním Porýní-Vestfálsku.  Už o tučném čtvrtku tu nad městem přebírají vládu ženy –  slaví se Den vlády žen. Jeho oslavy se většinou protáhnou  až do rána, proto tu zaměstnavatelé  v pátek běžně tolerují pracovní absenci. Sobota patří v Kolíně  večernímu průvodu strašidel, neděle pak tradičnímu průvodu karnevalových škol a jednotlivých čtvrtí města.

Nejslavnější je v Kolíně n. R. karnevalový průvod o takzvaném Růžovém pondělí.  Obchody, úřady a provozovny mají v Kolíně nad Rýnem v pondělí zavřeno, oslav se účastní v kostýmech téměř osmdesát procent všech obyvatel města.  Vlastní průvod alegorických vozů, tisícovky koní a mnoha tisíců  karnevalových masek bývá přes pět kilometrů dlouhý, trvá dlouhé hodiny a sleduje jej na jeho trase v okolí Kolínské katedrály pravidelně okolo dvou milionů lidí.

V úterý se tu v jednotlivých čtvrtích konají už jen menší  průvody karnevalových škol. V noci na Popeleční středu masopust končí spálením hadrové panny. Kolín nad Rýnem se po týdenním bujarém veselí začíná vracet k normálnímu životu.