Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Praví pranostika

closeUPOZORNĚNÍ: Od publikování tohoto příspěvku uplynul čas 7 měsíců a 17 dnů, takže níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné! Berte to laskavě na vědomí!

REGION – Svátek Hromnice, který každoročně připadá na druhý únorový den, je mimo jiné svátek svící a ochrany před bouří, bleskem a ohněm. Dodnes se v tento den v kostelích světí svíce, tzv. hromničky, které se během bouřky dávají do okna, aby ochránily domácnost. Pokud by nějaká zima byla, měla by se po tomto svátku přehoupnout do své relativně teplejší poloviny a především bude nadále přibývat denního světla. To dokládá zřejmě nejznámější lidová pranostika: ‚Na Hromnice o hodinu více‘. Ve skutečnosti se od zimního slunovratu doba denního světla prodloužila o téměř půldruhé hodiny.

Původně začátek února patřil podle keltských zvyklostí svátku Imbolc. Podle keltské tradice je-li v tento den jasno a svítí sluníčko, pak bude zima trvat ještě minimálně šest týdnů. Pokud je ale zataženo, či prší nebo sněží, pak lze čekat brzký příchod jara. Z toho pramení další, již méně známá lidová pranostika: ‚Chumelice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou‘. S příchodem křesťanství byl nahrazen původní význam svátku Hromnic katolickým svátkem Uvedení Páně do chrámu.

Ačkoliv do příchodu jara zbývá ještě relativně dlouhá doba, mírný optimismus do žil nalévá další známá pranostika: ‚Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout‘. Tato lidová pranostika pramení ještě z dob, kdy jednotlivá roční období měla normální průběh. Už počátkem února pociťovali tehdy lidé daleko intenzivněji změny přírody a tím první známky pomalu se přibližujícího jara. Přesto i teď lze v současné mírné zimě slyšet začátkem února v tiché přírodě v lesích ptačí zpěv. Ale skřivan mezi nimi není, jeho návrat z teplých krajů má pozdější datum. Většinou skřivana ptačím zpěvem i svým podobným vzhledem nahrazuje choholouš.