Něco na neděli: Vyměníme kukačky

 

Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci.
„Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o minutu později!“ prohlásila jsem a vyrazila.
Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky, znovu drinky a znovu tanečky, ještě víc drinků… bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!
Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny ráno. Vcházím do bytu, jako myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak třikrát kuká! Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě devětkrát…
Byla jsem na sebe hrdá, že i když jsem ožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad a podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem! Rychle jsem si lehla do postele a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.

Ráno během snídaně se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku.
A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké pochybnosti.
„To je skvělé, jsem zachráněná!“ pomyslela jsem si a otřela pot z čela.
Najednou manžel nevinně začal: „Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny.“
Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: „Aaano? A prroč, miláčku?“
A on na to: „Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom – nevím, jak to udělala – vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát a upadla se smíchem na podlahu. Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom mě poslala do prdele a svalila se vedle mě. Pak zakukala naposledy a začala chrápat.“

Ze svého deníčku opsala:
-Jitka-

 

 
 
 
 
 


Nekopírujte text!