Filipojakubská noc bývala v minulosti vždy ve znamení čar, kouzel, ohňů a lásky

Pálení čarodějnic, Valpuržina noc, Filipojakubská noc nebo Beltine? Před rokem 1990 v Česku dokonce Mírové ohně. Přitom je to keltský svátek Beltine, který se slaví každoročně na konci dubna již po tisíce let. Po celé krajině se zapalují ohně, symbolizující očistu po zimě a přechod do bezpečnějšího a plodnějšího období roku. Beltine oslavuje příchod jara a tepla, zrození a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli. Tento svátek je spjatý hlavně s ohněm.

Beltine v překladů znamená zářící oheň či Belenův oheň. Začíná období tepla, plodnosti, vegetace – není tedy divu, že Beltine je svátek radostný. Jeho noc je třeba prozpívat i protančit, ale je to také doba očistných obřadů. Zapalují se velké ohně a oheň symbolicky očistí lid i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném, zimním období. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad.

Na přelomu dubna a začátku května je příroda již zcela probuzená, vše je jakoby čisté, neomšelé, probouzejí se touhy milovat a plodit potomstvo; je čas lásky. V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje. Za vhodný bývá považovaná třešeň, višeň, jabloň nebo bříza. To prý proto, aby slečna neuschla a po celý rok jen kvetla.

Ilustrační foto: pixabay.com