REGION – Na letošním 15. jubilejním ročníku Desperados High Jump, který se uskuteční 1. a 2. srpna v hřiměždickém lomu, předvede exhibiční show také Martin Šonka, který jako jediný Čech startuje na prestižních závodech Red Bull Air Race. Jde o jednoho z nejlepších tuzemských akrobatických letců, při jehož kouscích se divákům tají dech. V rozhovoru čtěte na co se těšit, jak Martin s létáním začal, jaká je jeho příslušnost u armádní letky nebo jestli se dočkáme závodu Red Bull Air Race v České republice.
Jak jste se dostal k letání? Od kdy se věnujete akrobatickému létání?
Přímo k akrobatickému létání jsem se dostal až ve 20 letech. Zájem o letadla už jsem ale měl dlouho předtím. Táta měl plnou knihovnu nádherných knih o létání, takže už od malička jsem tím žil. V sedmnácti jsem pak poprvé letěl. O nic nešlo, byl to sice jen vyhlídkový let, ale v tu chvíli jsem pochopil, že vzduch je to správné prostředí pro mě. Ta svoboda, volnost pohybu..Hned jsem se přihlásil na pilotní kurza a tím to všechno začalo.
Jakou rychlost dosahujete při závodech Red Bull Race? Jaké zrychlení a jaké maximální přetížení?
Při závodech Red Bull Air Race smíme ve vstupní bráně letět maximálně 370 km/h. Pak se rychlost může vyšplhat i přes 400 km/h. Je třeba vzít v úvahu, že létáme pár metrů nad zemí mezi pylony a během průletu tratí zažíváme přetížení až 10 G. To je limit, který nesmíme překročit. Dříve to bylo 12 G. Kvůli bezpečnosti to ale snížili.
Jaký trénink aplikujete na přetížení, které při létání podstupujete?
Nejlepší je samozřejmě létat, létat, létat. To člověku nejvíce pomůže zautomatizovat takzvané anti-g manévry, kdy zatínám svaly na nohách a na břichu, abych udržel co nejvíce krve především v mozku. Při velkém přetížení se totiž mnoho krve dostane do spodní části těla a netrénovanému člověku může hrozit až ztráta vědomí.
Jste také jedním z leteckých stíhačů armády ČR. Je to velký rozdíl lítat v Gripenu oproti letadlu Extra 300 SR?
V tuto chvíli už se naplno věnuji sportovnímu létání, z armády jsem bohužel musel odejít. Takže se maximálně soustředím na Red Bull Air Race a leteckou akrobacii. Samozřejmě létání ve sportovním letadle a nadzvukové stíhačce jsou dvě naprosto odlišné věci. Je těžké to porovnávat, v podstatě to ani dost dobře nejde…
Už jste s Gripenem letěl někdy do akce? Můžete o tom mluvit?
Naštěstí jsem s Gripenem do bojové akce nemusel. Výcvik nás ale na takovou variantu připravoval a ve chvíli, kdy by na takovou variantu došlo, člověk nesmí váhat.
Momentálně jste na šesté příčce letošního ročníku Red Bull Air Race. Jaké jsou Vaše ambice?
Jsme rádi, že naše výkonnost postupně roste. Jdeme po malých krůčcích nahoru, je za tím ale obrovské úsilí. Máme nový stroj a pořád je co zlepšovat. A co se týče ambicí, tam to máme naprosto jasné. Zajímají nás stupně vítězů. Chceme se dostat mezi absolutní špičku a vyhrávat. To je pro nás motivace a tvrdě na tom pracujeme.
Myslíte, že je alespoň malá možnost toho, že by se i Česká republika dočkala závodu Red Bull Air Race například v Praze?
Noo, upřímně, tajně v to doufáme. Bylo by krásné jednou tenhle nádherný závod přivítat v Česku. Pro všechny fanoušky létání by to byl svátek. Je ale strašně těžké najít tu správnou lokalitu. Nároky na bezpečnost, infrastrukturu i atraktivitu lokace jsou obrovské.
Budete mít exhibiční show na akci Desperados High Jump. Znáte tuto akci?
Samozřejmě, kdo by neznal High Jump. Mrzí mě, že jsem minulý rok zmeškal Orlanda a třicetimetrové skoky Michala Navrátila. Jsou to borci, mají můj velký respekt. Bohužel, jak už to u mě bývá, někde jsem tou dobou létal.
Na co se mohou diváci High Jumpu těšit? Co připravujete?
Hlavně bych je rád pobavil. Obecně se dá říci, že uvidí, co všechno se dá s letadlem ve vzduchu dělat. Možná se některým bude zdát, že je to až v rozporu s fyzikálními zákony. Bude to docela našlapaná akrobatická sestava.
Znáte cliffdiving, který je hlavním programem High jumpu? Skočil by jste si?
Jak už jsem zmínil, cliffdiving znám. Sleduji právě světovou sérii Red Bull Cliff Diving a protože jsem se dlouho věnoval gymnastice, dokážu si představit co trénink a příprava na takové skoky obnáší. Každý kdo to skáče, má můj bezmezný respekt. Sám jsem skočil nejvíc z 10 metrů, možná bych zvládnul ještě nějaký ten metřík přidat.…
Jaký je Váš vztah k ostatním extrémním sportům kromě akrobatického létání?
Strašně se mi líbí. Osobně mám rád rychlost, adrenalin, takže věci s tím spojené mě samozřejmě baví. Je nádherné sledovat a obdivovat, co všechno lidi dokáží a čeho jsou schopni. Často je to pro mě velká inspirace se neustále posouvat dál v tom, co dělám.
Váš sport je značně nebezpečný a rizikový. Co na to Vaše rodina. Neboji se o Vás?
Já si myslím, že už si všichni zvykli. Semtam sice dělám s letadlem extrémní kousky, jako třeba podlet přeskakujícího auta, nebo společný let ve formaci s parašutistou. V tu chvíli jsou asi o něco nervóznější než obvykle. Ale znají mé schopnosti a vědí, že jsem v přípravě udělal vše pro to, aby to dobře dopadlo. Vždycky se snažíme jakákoliv rizika absolutně minimalizovat. A když už se něco vyskytne, snažím se být připraven správně zareagovat.
Máte před závodem nějaký uklidňující rituál? Jste nervozní? Máte strach? Jak tyto situace řešíte?
Vždycky se snažím maximálně se soustředit. Strach určitě nemám, spíš je to takové to očekávání, napětí. Možná někdy lehká nervozita. Ale jakmile se roztočí vrtule a jdu do vzduchu, je to pryč. Pak už je to radost, i když jsem třeba pod tlakem. Miluju to co dělám a strašně si vážím toho, že to vůbec můžu dělat. Spousta lidí nemá takové štěstí a na to se snažím nezapomínat.
Autor/zdroj: Jechy – Tomáš Jechord
(přepis rozhovoru pro Sedlčanského kurýra)
